První start za Bukanýry dokázal pocuchat i mé jindy klidné nervy, ujišťuje po svém prvním turnaji ztracený syn Mates
První tři zápasy v dresu Bukanýrů odehrál v neděli i dosavadní sponzor týmu Mates. Co říká o své nové roli v týmu i o nedělních zápasech si můžete přečíst v dalším rozhovoru.
Přestože jste byl jeden ze zakládajících členů arzenelské party, dva roky jste v soutěžním zápase nenastoupil. Čím si vysvětlujete svou dosavadní nepřítomnost?
V době založení Bukanýrů (toho času Arzenelu) jsem se zrovna pohyboval na svém sportovním dně, tudíž jsem se rozhodl podpořit své spoluhráče jinak, než svými příspěvky na hřišti a stal jsem se tedy jedním z hlavních sponzorů tohoto družstva s velkým potenciálem. Zkrátka místo kopaček jsem obul oblek a místo na hřišti jsem bodoval v zákulisí.
Příznivci Bukanýrů se Vás však přecejenom dočkali a včera jste si připsal první ostré starty. Je všeobecně známo, že jste od přírody kliďas, přesto, nejímala vás před prvním turnajem drobná nervozita?
Mám velké štěstí, že nervozitou prakticky netrpím, ale tady nešlo o obyčejnou záležitost, jakou jsou například zkoušky nebo státnice. Zkrátka první start za Bukanýry dokázal pocuchat i mé jindy klidné nervy, velká událost je prostě velká událost, to se i ostřílené persony rozechvějí, znáte to :)
Vaši spoluhráči loni vyválčili postup do vyšší ligy, Vy jste tak spadl po hlavě rovnou do svižného tempa ostravské 2. třídy. Jak vnímáte kvalitu soutěže?
Je to nemalý skok, prakticky dva roky jsem se připravoval individuálně a najednou bylo třeba naskočit do takto vysoce kvalitní soutěže, navíc v dresu s tak ostřílenými borci, kteří jak vidno mají spoustu zkušeností na rozdávání. Navíc i kvalita soupeřů je lehce někde jinde, takže jsem se měl co ohánět.
Z prvního turnaje si Bukanýři odnášejí pouze tři body, prozradíte kde hledat příčíny neúspěchu? Předvedená hra místy nepůsobila vůbec špatně.
Já bych příčiny viděl v marodce a v takzvaně poslepovaném kádru. Chybělo nám několik hvězd, takže jsme se museli už tak těžkými úvodními duely prokousávat s kombinovanou sestavou. První zápas bych označil za celkové týmové fiasko, ale v dalších utkáních šel náš projev prudce nahoru a je příslibem pro další turnaje.
Po lehce nervózním vstupu do vrcholového futsalu jste si záhy na hřišti počínal sem tam i jako ostřílený suverén, jaký jste měl ze své hry pocit Vy sám?
Je pravdou, že začátek nebyl optimální, nicméně jsem od dětství vychováván jako pes obranář, tudíž jsem se nejprve musel sžít se svou novou rolí v útoku, ač mi stále chybí některé návyky pro útočníka tak typické, například nabíhání do správných prostorů, nebo schopnost kvalitně vystřelit. Ale postupem času jsem se v tom alespoň trochu naučil plavat a tak celkově nevnímám svou premiéru zcela negativně.
Svůj druhý start jste dokonce ozdobil prvním gólem v dresu Bukanýrů. Pokladník z Vás má zajisté ohromnou radost, mohl byste svou premiérovou trefu podrobněji popsat?
Můj první gól je pro mne samotného takovou malou záhadou. Už jsem za sebou těžce vláčel nohy (jelikož mám fyzičku zcela zruinovanou), mé oči viděly dvojmo a najednou se ke mně dostal míč a já postupoval z velkého úhlu sám na gólmana, tak jsem využil schopnost svého vnějšího nártu a šel ochutnat vůni vstřeleného gólu. A věřte mi, voní hezky.
Dojem Vám posléze nejspíše trochu zkalila situace před rozhodující brankou v posledním utkání. Můžete nezasvěceným čtenářům přiblížit, co se vlastně přihodilo?
Stále mi srdce krvácí, když si na ten inkriminovaný moment vzpomenu. Není se nač vymlouvat, jsem starý, tělo slábne, zrak je horší, tudíž jsem zcela vyčerpán mířil ne zrovna rychlým krokem na střídačku domnívaje se, že budeme rozehrávat od naší branky. Nebylo tomu tak a po rohovém kopu zůstal jeden z jejich hráčů díky této chybě neobsazen a svobodně skóroval, což bohužel rozhodlo tento velmi vyrovnaný zápas. Zkrátka chyba taktického rázu, celkově musím na taktice ještě hodně zapracovat (kaje se).
Všem přítomným nemohla uniknout následná zběsilá lamentace pana Pinty, proběhla v kabině na toto téma nějaká diskuze?
Pinta je známý bouřlivák, který však tímto způsobem dokáže vyhecovat celý tým k lepším výkonům, já byl navíc tak unavený, že jsem ni nebyl schopen reakce. Nicméně v kabině jsem za tento přečin šikanován nebyl. To si kluci nechali až na mou nepřítomnost v kabině (směje se).
Společně s Válcem jste po hřišti poletovali v nestandardních trenýrkách. Po kuloárech koluje informace, že jste snad celý turnaj odehrál i v cizích sálovkách. Prozradíte, v čem tkví tajemství Vaší přípravy na turnaj?
Každý hráč se na utkání připravuje vlastním způsobem, každý má své rituály, které jsou pro něj důležité, obzvlášť v tak prestižní lize jako je II. třída je třeba nebrat předzápasovou přípravu na lehkou váhu. Mou specialitou je zapomínání vlastní výbavy v různých krajích České republiky, což i tentokrát nebylo výjimkou. Je tedy pravda, že jsem odehrál všechna tři klání v cizích sálovkách, naštěstí patřily obávanému kanonýrovi, což částečně vysvětluje i můj gólový úspěch. Sám jsem zvědav, čí obuv obují příště.
Na spoluhráče i na fanoušky jste svou hrou udělal velmi pozitivní dojem, jak se díváte na vaše další působení v týmu? Mohou se na Vás příznivci těšit i v dalším pokračování bukanýrského příběhu ? :)
Vidím ho velmi pozitivně, to víte, jednou přičichnete k vyšší lize a už vás to nepustí. Kvůli bukanýrům jsem zrušil i svou půlroční služební cestu do zahraničí, takže doufám, že se se všemi příznivci kvalitního futsalu opět brzy setkám, snad už 8. prosince, kdy je v plánu další působení Bukanýrů v II. třídě :)