Skála obhájil titul Bukanýra sezony
Útočník Skála se podruhé raduje z titulu Bukanýra sezony, obhájil tak loňské vítězství a už mu tak chybí jediný triumf k historicky nejlepšímu Duffersonovi. Pohár převzal na své rozlučce se svobodou, které se konalo na Ostravici. Mimochodem tam se také uskutečnilo historicky první soustředění Bukanýrů. Paradoxně právě Skála se ho nezúčastnil.
Zatímco loni nebylo o vítězství Skály pochyb, letos měl zdatného konkurenta v podobě Kuby. Hlasování bylo zřejmě pro drtivou většinu hráčů velmi těžké a rozhodovaly maličkosti. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že si oba triumf rozdělí, ale nakonec se štěstí usmálo právě na milovníka čísla 26.
„Neee,“ neubránil se Kuba emocím po vyhlášení druhého místa. Cítil, že měl velkou šanci zvítězit. Aby ne. Po celou sezonu právě se Skálou táhl tým, pravidelně bodoval, díky stále lepšící se fyzické kondice ho bylo plné hřiště a jako už tradičně působil na mužstvo dobře psychicky. Nestačilo to. „Budu muset ještě přidat,“ dal si okamžitě za cíl.
Skála zase netajil mírné překvapení, a byť sošku přebíral v kocovině, radost na něm byla patrná. Triumf si zasloužil díky třiceti bodům ve třiceti zápasech, příkladnou bojovností zejména při hře dopředu, a stejně jako Kuba oplýval skvělou fyzickou připraveností. Určitě má za sebou lepší ročník než ten loňský.
Když ho opustila první vlna euforie, ukázal svou méně vlídnou tvář. „Vaňous, jak to, že jsi mě volil až jako třetího?! “ obořil se benjamínka týmu, který jen rozpačitě pokrčil rameny. Takhle tedy ne, pane Skálo!
Ale jinak – Skálo děkujeme!
autor: Pinta